Kostel sv. Štěpána v Řitonicích, je nemovitou kulturní památkou zapsanou dne 3.5.1958. Předmětem ochrany je kostel, zvonice, dvojice pilířových bran a schodiště (na části pozemku parc. č. 442/1) a pozemky parc. č. st. 3 a p. 3.  Areál se nachází ve střední části obce. Orientovaný kostel stojí uprostřed hřbitova, ohraničeného původně hřbitovní zdí. V jihozápadním rohu hřbitova stojí proti průčelí kostela nízká bedněná zvonice. Původní ohradní zeď dnes již neexistuje, její průběh je však patrný podle terénu. Zejména na západní straně bylo oplocení posunuto blíže k silnici a dnes je tvořeno pletivovým plůtkem na soklu. V linii nového plotu je hlavní vstupní brána tvořená kamennými pilíři bez omítky, mezi nimi jsou kovaná vrata. K bráně je přístup po kamenných stupních se zábradlím v tvrdé omítce. Na jižní straně je boční branka ze žulových pilířů se špičkou, mezi nimi kovaná vrátka. Původní hřbitov není patrný, dnes je zde travnaté prostranství. Základem chráněné památky s dominantní polohou v rámci lokality je hodnotná stavba kostela s gotickým presbytářem v barokní úpravě a dřevěná zvonice.

Kostel je gotického původu ze druhé poloviny 14. století, přestavovaný v době barokní (1669, 1709) a v interiéru upravovaný v letech 1897 - 1901. Z gotické stavby se zachoval presbytář sklenutý křížovou žebrovou klenbou a obvodové zdi lodi s pískovcovým lomeným portálem v jižním průčelí. Gotický portál byl zazděn a do zazdívky umístěn náhrobek Biberštejnů ze 16. století. Loď byla při barokní přestavbě prodloužena s výstavbou západního štítového průčelí se sochami v nikách.

Varhany od Emy

Na zámku v Domousnicích trávila Ema Destinnová třikrát divadelní prázdniny v letech 1904, 1905 a 1906. V její společnost tu byl také tenor století Enrico Caruso. Umělkyně tu žila prostým způsobem, toulala se celé dny v přírodě, věnovala se svým zálibám, například ráda malovala. Na varhany v kostele sv. Štěpána v Řitonicích přispěla značnou finační částkou.